Arteterapie a artefiletika se seniory z Domu sv. Antonína
Toto setkání bylo druhé ze čtyř plánovaných a opět trvalo 90 minut. Po prvním pracovním dopoledni už se v tento den cíleně hledaly některé dvojice, kterým vzájemná spolupráce vyhovovala.
V úvodu jsme si chvíli povídali o uplynulé době (o adventní době, o Vánocích a vstupu do nového roku), po kterou jsme se neviděli.
Vlastní program začal výzvou – každý z účastníků si měl najít „svoji“ kartu. Pracovali jsme s kartami zobrazujícími hodnoty a každý si měl podle obrázku nebo podle textu (upřednostňuji volbu podle obrázku) najít kartu, která ho nějakým způsobem oslovila. Následovalo další „povídací kolečko“, tentokrát obsahově a významově propojené s vybranou kartou a důvodem jejího výběru.
Protože toto setkání proběhlo v lednu – v zimě, zvolila jsem pro hlavní část programu příběh H. Ch. Andersena o Sněhové královně. Jen stručně, aby nám příběh nezabral většinu času, jsem jeho děj převyprávěla. Úkolem potom bylo uvědomit si nějakou negativní hodnotu, která je pro příběh, ale v podstatě i pro náš běžný všední život typická a tu ve dvojici či skupince výtvarně ztvárnit. Zároveň ale na stejné čtvrtce vyjádřit jinou hodnotu, která by pomohla tu zápornou „vyléčit“. Opět byli všichni vybídnuti k vzájemné spolupráci a ke komunikaci, bez které by se úspěšně vykonávaná práce neobešla. Po dokončení a uplynutí domluvené doby měli za úkol oba z dvojice, event. všichni ze skupiny, anebo alespoň jeden jako mluvčí, popsat, jaká záporná hodnota je napadla a jakou hodnotou by ji „léčili“, napravovali.
Na závěr byly připraveny opět karty, tentokrát ale karty vyjadřující emoce. Znovu si každý z účastníků jednu kartu zvolil a stručně pohovořil o tom, jak se po předešlé práci a po předešlých uvědoměních cítí – tedy, proč ho právě ta která karta oslovila.
Svátek má Roland
Slunce vychází:4:49
Slunce zapadá:21:04